Překládáme.eu

Na této stránce naleznete přehled dotazů (a odpovědí), se kterými se v rámci své činnosti nejčastěji setkáváme. Pokud máte jakékoliv doplňující otázky nebo potřebujete určité skutečnosti blíže objasnit, neváhejte nás kontaktovat na info@prekladame.eu. Členové našeho týmu se Vám budou velmi rádi věnovat.

Co je to normostrana (NS) a jak se (NS) podle normostran účtuje?

Jedná se o standardizovanou stranu textu, která představuje mezinárodně uznávanou jednotku délky textů. Rozsah činí 1800 znaků včetně mezer, což odpovídá 30 řádkům o 60 znacích. U elektronicky zpracovaných (editovatelných) textů se jedná o snadno zjistitelnou položku. Například v aplikaci Microsoft Word jde o volbu Počet znaků (včetně mezer) v menu Nástroje, ve verzi MS Word 2010 jde o volbu Počet slov v kartě Revize.

Jak se účtuje podle zdrojových slov?

Zdrojové slovo je slovo ve zdrojovém textu, tzn. slovo textu, který se má přeložit. V případě editovatelného textu je výhodou okamžitá kontrola výše nákladů pro zákazníka. Rozsah lze opět zjistit – například ve Wordu, viz výše.

Co považujeme za standardní jazyky?

Do skupiny standardních jazyků zahrnujeme anglický, německý, francouzský, italský, ruský a polský jazyk. Někdy je do této skupiny jazyků zařazován i jazyk slovenský, avšak ceny pro překlady z/do slovenská jazyka jsou cenově zvýhodněny.

Jaký rozsah textu zvládne překladatel zpracovat za jeden den?

Denní norma překladu na jeden pracovní den je 6 až 8 normostran (NS). Samozřejmě se případný rozsah liší pro jednotlivé překladatele a náročnost textu. Máte specifické požadavky? Kontaktujte nás – zcela určitě najdeme řešení.

Pobýval jsem několik měsíců v zahraničí a rád bych si přivydělával jako překladatel. Je to možné?

Na tuto otázku neexistuje jednoznačná odpověď. V zásadě překladatel vždy zpracovává zkušební překlad, který má při rozhodování o spolupráci velkou váhu. Naše překladatelská agentura se však specializuje na vysoce odborné překlady (z nejrůznějších oblastí). Z tohoto důvodu nejčastěji využívá překladatelů, kteří mají i praktické zkušenosti z jednotlivých překládaných odvětví, neboť tato skutečnost zásadním způsobem ovlivňuje kvalitu výsledného textu.

Jaké jsou druhy korektur a jaký je jejich účel?

Služby korektora jsou často velmi důležité a v některých případech pak dokonce zásadní. Pro více informací o jednotlivých druzích a účelech využijte následující odkaz.

Jak se liší standardní a soudní (ověřené) překlady?

Soudně ověřené překlady, úřední překlady, notářské překlady nebo překlady s ověřením – to vše jsou označení pro překlad opatřený soudní doložkou. Soudně ověřený překlad je nezbytné pořídit u oficiálních dokumentů požadovaných institucemi činnými ve správním či soudním řízení, při styku s úřady, soudy a policejními orgány, pokud je jazyk těchto dokumentů jiný než jazyk, ve kterém byl vydán originální dokument.
Mezi formální náležitosti soudně ověřeného překladu patří doložka a otisk kulatého razítka, které ověřují, že jde o doslovný překlad originálního textu a že obsah překladu je shodný s původním dokumentem. Překlad tak splňuje požadavky na překlad cizojazyčných dokumentů pro účely úředních úkonů všech státních orgánů ČR a v cizině a podmínky pro překlad oficiálních českých dokumentů u orgánů dotyčné země.
K soudně ověřenému překladu je samozřejmě třeba přiložit znění dokumentu v původním jazyce. To může být originál, notářsky ověřená nebo i obyčejná kopie.

Jak se liší jednotlivé druhy tlumočení a jaké mají využití?

Každý samozřejmě ví, že tlumočení je ústní převod sdělení z jednoho jazyka do druhého. Jednotlivé druhy tlumočení jsou následující:

Tlumočení doprovodné (informativní): Tlumočník pomáhá jazykové orientaci zákazníka v cizojazyčném prostředí (v restauraci, v dopravních prostředcích, v obchodech, atd.) ale netlumočí vlastní jednání.

Tlumočení konferenční konsekutivní (vysoká konsekutiva): Jedná se tzv. tlumočení následné. Jedná se o typ konferenčního tlumočení používaný při veřejných vystoupeních, pokud není k dispozici tlumočnická technika. Řečník pronese vždy delší úsek proslovu, i několik minut, během něhož si tlumočník píše poznámky formou tlumočnického zápisu a začne tlumočit až poté, co se řečník odmlčí.

Tlumočení konsekutivní (běžná konsekutiva či liaison): Jde rovněž tlumočení následné, ale nikoli konferenční. Na rozdíl od vysoké konsekutivy tlumočník nečeká, až řečník dokončí dlouhý myšlenkový úsek, a tlumočí po větách. Je to běžný způsob tlumočení jednání u stolu.

Tlumočení simultánní neboli tlumočení kabinové: tj. tlumočení současné. Tlumočník nečeká, až řečník domluví, ale po celou dobu tlumočí téměř současně s řečníkem. Simultánně lze tlumočit s použitím tlumočnické techniky, pak je to tzv. tlumočení kabinové, nebo bez ní, a pak se jedná o tzv. šušotáž.

Šušotáž: Slovo je odvozeno z francouzského výrazu pro šeptání. Jedná se o simultánní tlumočení bez tlumočnické techniky, kdy tlumočník sedí těsně vedle svého posluchače a simultánně mu šeptem tlumočí.